Zájem o samostatnou výstavu hospodářských zvířat nás těší, říká v rozhovoru David Lipovský z Českomoravské společnosti chovatelů

Národní výstava hospodářských zvířat je skutečným chovatelských svátkem. Dokládá to i fakt, že živé exempláře sváželo do Brna 36 automobilů, přičemž některé musely přijet i vícekrát. Organizátoři oslovili prakticky všechny dopravce, kteří mají licenci na převoz hospodářských zvířat. „Jedná se o největší koncentraci hospodářských zvířat vystavovaných na jednom místě v České republice,“ potvrzuje za organizátory David Lipovský, vedoucí odboru plemenářské práce Českomoravské společnosti chovatelů.

 

Národní výstava hospodářských zvířat je skutečným chovatelských svátkem. Dokládá to i fakt, že živé exempláře sváželo do Brna 36 automobilů, přičemž některé musely přijet i vícekrát. Organizátoři oslovili prakticky všechny dopravce, kteří mají licenci na převoz hospodářských zvířat. „Jedná se o největší koncentraci hospodářských zvířat vystavovaných na jednom místě v České republice,“ potvrzuje za organizátory David Lipovský, vedoucí odboru plemenářské práce Českomoravské společnosti chovatelů.

Co říkají o výstavě čísla?
Kdybych to shrnul, je zde k vidění 360 zástupců masných plemen skotu, 160 dojnic od dojného skotu, 60 prasat, přes 200 ovcí a koz včetně jehňat a kůzlat, 100 koní a 30 koní westernových.

Českomoravská společnost chovatelů se poprvé ujala organizace celé výstavy zvířat. Jak složité to je?
Shromáždit a logisticky zajistit přepravu zvířat, zajistit zábrany, ošetřovatele, krmení, odvoz mléka a hnoje atd. je velmi náročné. Organizace výstavy takového rozsahu by samozřejmě nešla bez finanční podpory ministerstva zemědělství a bez zázemí, které nám poskytuje brněnské výstaviště. Od BVV jsme samozřejmě limitováni časovým rámcem. V této souvislosti bych zmínil jednu zajímavost, a to že jsme pod většinu expozice masného skotu nainstalovali speciální povrch, který nám umožnuje rychleji vybudovat expozici a posléze ji po sobě uklidit, aby byl pavilon včas nachystaný pro další akci.

Jak se letošní výstava odlišuje od minulých ročníků?
V dřívějších letech byla výstava hospodářských zvířat součástí veletrhu Techagro, kdy velkou část plochy zabírala technika, anebo v letech, kdy se nekonalo Techagro, probíhala současně s výstavou drobných zvířat. Letos je to vlastně poprvé, kdy výstava hospodářských zvířat spolu s doprovodnými programy probíhá úplně samostatně. Jsem mile překvapen návštěvností, které se první samostatný ročník dočkal. Možná jsme tím nastartovali dobrou tradici.

Výstava má ve svém názvu slovo národní, ale podle účasti odborníků už má mezinárodní ráz. Do Brna přijeli například zahraniční hodnotitelé z Holandska, Francie nebo USA, zahraniční novináři, organizátoři pozvali též holandskou profesionální fotografku, která se specializuje na snímky skotu, a na zahájení byly představeny četné zahraniční delegace, které se zajímají o spolupráci v oblasti genetického materiálu. V čem vy vidíte hlavní přínos?
Z krátkodobého hlediska není výsledek vidět hned, ale dochází tu k tomu, že se setkávají chovatelé a porovnají si mezi sebou chovatelské výsledky.  Chtěl bych také zdůraznit, že ministerstvu se podařilo dát dohromady přes 100 účastníků zahraničních misí z různých koutů světa, kterým byla představena naše genetika.  Je o nás zase slyšet. Podle zájmu odhaduji, že se v budoucnu mohou rýsovat další obchodní vztahy se zeměmi, které dneska pro nás ještě nejsou zajímavé, ale zajímavými by se mohly stát. Příkladem jsou země bývalého Sovětského svazu, ve kterých už dneska spousta firem kontakty má a do kterých se některá zvířata vyváží, byť jsou třeba limitovány veterinárními podmínkami nebo kupní silou daných zemí. Ale potenciál těchto zemí je obrovský a určitě zemědělství v nich bude nabývat na významu. Bylo by dobře, kdyby se Česká republika svezla na této vlně zvyšujícího se zájmu.

Na výstavě se prezentují různé svazy chovatelů, ať už českého strakatého skotu, holštýnského skotu, masného skotu atd. Dá se stručně říci, jak se jednotlivým skupinám daří?
Tak jednoduše se to říci nedá. Minulý rok byl například velice obtížný pro chovatele dojných krav, protože mléko bylo na sestupné sinusoidě výkupních cen. Teď už se to trošku zvedá, ale každý rok je problematický pro někoho jiného - pro někoho je ziskovější, pro někoho méně efektivní a neustále se to střídá. Myslím, že zemědělci si už zvykli na to, že jsou tučné a hubené roky a musí se s tím naučit kalkulovat ve svých ekonomických plánech.

Jakou perspektivu má podle vás další ročník výstavy?
Když vidím letošní zájem návštěvníků, tak si myslím, že současní vystavovatelé přijedou znovu a ti, kteří se letos přišli jen podívat, budou svoji účast vážně zvažovat.