Panelová diskuse o odborném vzdělávání:
Textilní průmysl potřebuje pozitivní propagaci, praxe učňů by měly vést ze školních dílen do továren

Prosadit zavedení duálního systému odborného vzdělávání žáků v oborech zakončených výučním listem je jedním z požadavků na českou vládu, kterou definovala Komise pro rozvoj lidských zdrojů ATOK v rámci Bipartitního dialogu ve vztahu k odbornému a celoživotnímu vzdělávání. A bylo to také jedno z témat panelové diskuse v pavilonu P, na které se dnes sešli odborníci z praxe, pedagogové a novináři.

 

Prosadit zavedení duálního systému odborného vzdělávání žáků v oborech zakončených výučním listem je jedním z požadavků na českou vládu, kterou definovala Komise pro rozvoj lidských zdrojů ATOK v rámci Bipartitního dialogu ve vztahu k odbornému a celoživotnímu vzdělávání. A bylo to také jedno z témat panelové diskuse v pavilonu P, na které se dnes sešli odborníci z praxe, pedagogové a novináři.

V diskusi se mj. hovořilo o tom, že odborné duální vzdělávání je řešením, které zvýší jak  úroveň vzdělání učňů v textilním průmyslu, tak zájem o samotné studium. Jeho garantem by měl být stát, který by podle komise měl být objednavatelem vzdělání a ovlivňovat, co kdo studuje. Učni by měli získávat teoretické znalosti ve školách, ale odborné praxe absolvovat  v továrnách, a to za příslušnou odměnu. Vztah mezi firmou a školou by se měl budovat již od základního stupně, na potřeby praxe by mělo v daleko větší míře reagovat i vysoké školství. Podle Stanislava Sedláčka z ATOKu by se do základních škol měla vrátit povinná praktická výuka, stejně tak jako na základních školách a gymnáziích by měly být děti daleko přirozenějším způsobem vedeny k polytechnickému vzdělávání. To jsou jen některé z námětů na zlepšení stávajícího stavu, které dnes v Brně zazněly s tím, že bez změny celkového systému vzdělávání v České republice na všech jeho stupních bude do budoucna velmi těžké zajistit potřebnou úroveň vzdělávání, jakou společnost potřebuje.

Diskutovalo se také o tom, že textilní průmysl potřebuje zlepšit svoji image, neboť mezi širokou veřejností je stále vnímán jako málo perspektivní odvětví. Textiláci se ale s tímto tvrzením smířit nechtějí.  „Pozitivní povědomí o textilním průmyslu by se mělo začít budovat už v mateřské školce,“ říká Stanislav Sedláček. Přiklání se také k tomu, aby základní a střední školy organizovaly exkurze do textilních výrobních podniků, kde by se seznámili s reálným provozem a perspektivou samotných firem. Podobné téma pozitivnějšího vnímání textilního průmyslu širokou veřejností řeší i kolegové z Německa. Na panelové diskusi představil viceprezident Gesamtverband textil+mode Hans Joachim Bloemeke projekt GO TEXTILE!, který se zaměřuje na propagaci odvětví mezi mladými lidmi od 14do 18 let (www.go-textile.de).