Vítězství je pro designéra velkou motivací

… říká Jana Rosíková, dvojnásobná vítězka soutěže o Cenu Nadace Jana Pivečky v kategorii Professional View. Čerstvá absolventka Fakulty multimediálních komunikací, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně letos oslovila odbornou porotu mimořádně kvalitně zpracovanou minimalistickou kolekcí dámské obuvi a psaníčka.

 

… říká Jana Rosíková, dvojnásobná vítězka soutěže o Cenu Nadace Jana Pivečky v kategorii Professional View. Čerstvá absolventka Fakulty multimediálních komunikací, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně letos oslovila odbornou porotu mimořádně kvalitně zpracovanou minimalistickou kolekcí dámské obuvi a psaníčka.

Co pro vás úspěch v designérské soutěži znamená?
Soutěže o Cenu Nadace Jana Pivečky jsem se zúčastnila už před dvěma lety se svojí bakalářskou prací a tehdy jsem také zvítězila. Čili už vím, že takový úspěch určitě povzbudí a posune designéra dál v jeho tvorbě. I samotná výhra je hodnotná, protože zahrnuje zájezd na významný veletrh, kde se jako začínající designéři můžeme setkat s jinými firmami než jen českými. Minule jsme jeli do Düsseldorfu, teď nás čeká Milán. Určitě je moc dobře, že tato soutěž existuje, protože uplatnění v našem oboru je dnes složité a vítezství v této soutěži je určitě velkou motivací. Organizátorem je Nadace Jana Pivečky, jehož odkaz tak stále žije a neupadne v zapomenutí. Pan Pivečka byl pro nás studenty a začínající designéry obuvi něco jako hnací motor.

Jak byste charakterizovala svoji vítěznou kolekci?
Jde vlastně o moji diplomovou práci. Mým záměrem bylo vytvořit kolekci funkční a nositelnou. Proto jsem vycházela z minimalismu a volila strohé střihy, neutrální barvy a také pánské prvky v dámské módě, jeden z modelů má pánský typ kopyta. Chtěla jsem vytvořit něco nadčasového a neohraničeného věkem, moje modely jsou určené pro každou nositelku, které se líbí a cítí se na ně. Použila jsem nízké typy střihů a kopyt, kabelka je psaníčkového tvaru a celkový dojem je velmi jednoduchý, strohost ještě podtrhuje šedá barevnost doplněná modrou linií.

Kdo vám kolekci vyráběl?
Já sama, abych byla svobodná ve zpracování. Zaměřila jsem se na tvar a upravila si kopyta, takže jsem pracovala i s formami. Původně jsem studovala SUPŠ, obor design obuvi, kde nás učili základy modelářství a technologie zpracování materiálů. Na vysoké škole technologická průprava pokračovala, takže si dokážu vyrobit obuv sama. Samozřejmě je možné i spolupracovat s nějakou firmou, ale každá se zaměřuje na určitý typ obuvi a má určité tvary kopyt, což by bylo omezující. Proto jsem zvolila náročnější variantu vlastní výroby. Je to užitečné i v tom, že se učím, jakým způsobem výroba obuvi funguje, jak vybrat materiály apod. Designér se musí naučit, že nestačí jen obuv nakreslit, protože papír snese vše.

Vy jste studium již ukončila, kam nyní míříte? Jaké jsou možnosti uplatnění pro designéry obuvi?
V dnešní době je to komplikované. V České a Slovenské republice je designér chápán spíš jako modelář. Čistě designérská pozice je výjimkou, firmy design řeší spíše externě, protože nepotřebují nové návrhy tak často. S jedním tvarem pracují třeba několik let, protože i formy jsou drahé. Momentálně zvažuji dráhu samostatného designéra i výrobce, abych uplatnila svoje znalosti z oblasti výroby. Ale zatím je to jen vize.

Z návštěvy veletrhu v Düsseldorfu už víte, jaké možnosti se na takové akci nabízejí. S jakým očekáváním se chystáte do Milána?
Zajímaly by mě nové materiály a možnosti jejich použití. Chci se seznámit s novými formami, komponenty, získat inspiraci v oblasti trendů. Na veletrzích se konají i zajímavé přednášky o trendech a technologiích, modelářských záležitostech. Je to také o porovnání nabídky různých firem a získání kontaktů, které by mě mohly posunout dál.

Prohlédnete si i veletrh KABO?
Určitě ano. Jezdívám sem pravidelně, a když se mi to nepodaří, alespoň sleduji webové stránky. Dění v obuvnictví mě samozřejmě zajímá, potřebuji se v tomto prostředí orientovat a brněnský veletrh je pro mě jako začínajícího designera důležitý.