Antibiotika pro zvířata ano, ale uvážlivě

Na brněnském výstavišti proběhl jubilejní 10. středoevropský veterinární kongres se zaměřením na hospodářská zvířata. K jeho hlavním tématům patřila antibiotiková politika, která reflektuje aktuální doporučení Evropské komise.


Vysoká spotřeba antibiotik u hospodářských zvířat je pokládána za důležitý zdroj antimikrobiální rezistence, která v důsledku ohrožuje stále více lidských životů. Infekce způsobené vysoce odolnými mikroorganismy, na které nezabírají běžná antibiotika, podle dat Evropské komise jen v EU zapříčiní úmrtí zhruba 33 tisíc lidí ročně. Brusel proto chce proti nevhodnému používání antibiotik zakročit a omezit například preventivní přidávání antibiotik do krmiva zdravých zvířat a rutinní podávání antibiotik celému stádu. V zájmu zachování co nejdelší účinnosti antibiotik pří léčbě infekcí odborníci z EMA (European Medicines Agency) doporučili veterinárním lékařům, aby se vyvarovali zbytečného používání antibiotik, příliš dlouhé léčby a poddávkování. Skupinová léčba antibiotiky by pak měla být omezena pouze na situace, kdy není možná léčba individuální. Před předepsáním antibiotik zvířatům by veterinární lékař měl zkontrolovat kategorizaci antibiotik vypracovanou poradní skupinou odborníků na antimikrobiální látky AMEG. Antibiotika v kategorii A by se podle ní neměla používat vůbec a antibiotika zařazená do kategorie B pouze omezeně, protože jsou kriticky významná v humánním lékařství. Obezřetně by se mělo nakládat s antibiotiky v kategorii C a pro léčbu první volby jsou vyhrazena antibiotika z kategorie D, ovšem i ta by se měla používat uvážlivě a pouze v nezbytných případech.

O komplikovanosti této situace jednal i tradiční Středoevropský veterinární kongres v Brně. Prezidentka Komory veterinárních lékařů ČR (KVL) Petra Šinová v úvodu setkání připomněla výhrady českých odborníků. „Celou veterinární obcí v Evropské unii v posledních týdnech rezonuje návrh na úplný zákaz používání některých typů antibiotik u hospodářských zvířat a velmi razantní omezení použití těchto léčiv pro léčbu společenských zvířat. Argumentů, proč je tento návrh nevhodný, máme spoustu. Například jde o nízký podíl veterinární činnosti na vzniku rezistentních kmenů bakterií u člověka a velmi dobré postavení jak České, tak Slovenské republiky ve spotřebě antibiotických preparátů v porovnání s ostatními státy Evropské unie,“ zdůraznila Petra Šinová. Zároveň se však vyslovila pro vyšší osobní odpovědnost v každodenní praxi. „Každý jednotlivec nakládající s antibiotiky by měl začít především u sebe, a to s dostatečným časovým předstihem,“ apelovala na přítomné prezidentka KVL. Pro jednotlivé veterináře by postoj Evropské komise měl být impulsem k zamyšlení se nad svými postupy a volbou léčiva. „Měl by to být impuls k zamyšlení se nad kroky, které bychom mohli zavést, abychom omezili používání antimikrobik, nad zavedením vakcinačních programů a nad zvýšením zoohygieny a welfare zvířat tak, aby nedocházelo k přenosu patogenů,“ uvedla Petra Šinová.

Středoevropský veterinární kongres se zaměřením na hospodářská zvířata se tradičně koná na brněnském výstavišti u příležitosti výstavních akcí zaměřených na živočišnou výrobu. Vedle antibiotické politiky se letos řešily například dopady nové legislativy nebo možnosti ochrany proti circovirům u prasat. Kromě českých odborníků přednášeli také jejich kolegové ze Slovenska a Itálie. Mezi posluchači zasedlo přes 100 veterinárních lékařů, a to jak se soukromou prací, tak působících ve státní správě či jiných institucích.

Datum: 7.9.2021 15:43:00